Březen 2013

Nafláknu tam třeba tečku.

27. března 2013 v 21:49 | Lucy
Brahms nebo tak něco. Svíčka a smrad z vypáleného dřeva pyromanova. Soubor s pokyny na cvičení ze zpracování elektronických dokumentů, jež se jeví jen jako shluk písmenek, a tím shlukem zprostředkované přání páně Pešatova asi nikdy nebude naplněno. Jak se taky můžu zabývat úpravou stylů ve writeru, když na programu dne je dneska zdokonalování emo výrazu na ulici a sebelítost?
Budiž odstřelena, Lůco.

Lucy, the destroyer

17. března 2013 v 20:40 | Lucy
Já jsem taková hnusná svině! Opravdu se mi ze sebe dělá špatně... Mám chuť se někam zavřít, abych už nemusela ubližovat lidem kolem sebe, vymazat se z jejich paměti... Přemýšlím, jestli je horší, když ubližujete a oni o tom neví, a nebo když jednáte na rovinu a ublížíte jednorázově. Ale na jednání na rovinu jsem asi trošku moc sobeček, co si chce nechávat zadní vrátka. Dala bych si facku, jen se obávám, že by to vůbec ničemu nepomohlo.

Am I sounding better or am I just getting used to my voice?

3. března 2013 v 21:38 | Lucy |  My Day
Víte, proč mám ráda Oněgina? Protože je skutečný. Protože to není bezduchá limonáda, ale vykresluje střídání pocitů v životě a nesejde na tom, kolikáté je zrovna století. Protože pocit a cit je hrozně nestálá záležitost a může se změnit z hodiny na hodinu.
Z alegorického úvodu plynule přejdeme do dalších nesmyslných plků o mém životě. Prozatím úspěšně jsem rozjela druhý semestr na vysoké škole, a musím říct, že zkouškové mě tak trošku změnilo. Asi jsem si prostě zvykla. Najednou to tam začínám mít ráda a zatím nenastaly ani žádné vyloženě otravné hodiny (vyjma zpracování el. dokumentů, což je teda pičičárna na entou). Velmi se děsím konce roku, kde mě čeká množství zkoušek odolnosti i zkoušek znalostí, přičemž ty znalosti asi budou horší. Nikdy nemůžu napsat německou slohovku, tím pádem nebudu připuštěna k ústní zkoušce, kterou taky nemůžu zvládnout a začínám se s tím pomalu smiřovat.
Lidi na vysoké jsou ale fajn. Líbí se mi ten seznamovací potenciál - tak snadno si člověk najde známé. Ale kamarádů je jenom pár, jako vždycky - a o to víc mi přirostli k srdci a vždycky se na ně těším. :)
Ta zima mě ubíjí. Babička je nemocná, tak v práci musím trávit úplně každý víkend. Na jaro čekám jako na smilování boží!
A začínám taky tak pomalu řešit, co budu dělat o prázdninách... Nevíte někdo o nějakém fajn táboru? Nebo nechcete se mnou někdo jet do Anglie? Každopádně prodávat do nějakého provozu už mě fakt nikdo nedostane...
Btw - myslíte si, že na vaší škole jsou nenormální? Pod perex vkládám ilustrační video čím se baví profesoři na katedře němčiny na naší škole :D