Duben 2010

Bridget Jones, wanton sex goddess, with a very bad man between her thighs... Dad... Hi. :D

29. dubna 2010 v 19:30 | Lucy |  My Day
Cpu se mořskými plody od narozenin (Dement mi je dal beztak jen ze škodolibosti, protože ví, že nesnáším, když mi něco dává, jelikož mu pak za to musím děkovat :D), pobolívá mě v zádech, to se ozývá ta sedmnáctka na krku - teď už mi normálně táhne na osmnáct, hrozivé! :D
Včerejší oslava byla celkem fajn, bylo mi hrozně špatně z toho všeho jídla zapíjeného Colou a Top Topicem a ovocným čajem, který jsem pila jen proto, že na obalu bylo napsáno London, já totiž ovocné čaje nepiju :D Dostala jsem Anglii, fén, penízky, řetízek od Alenky a zvonkohru od Alinky (z jejíhož cinkání mám z nevysvětlitelného důvodu hrůzu, nějak mi připomíná duchovno a jiné světy :D)
Dneska jsem nešla do školy, Bára si teď myslí, že jsem nešla kvůli tomu, že nás měla na na angličtinu Caroline, protože já jí nechci a ona to ví. Což mi připomíná, že mě Bára pěkně nasrala - Caroline nás teď bude učit úterky a středy, prý abychom se lépe poznali. To mi připadá jen jako nehorázná lenost z Bářiny strany - není jedno, jestli se budeme poznávat teď nebo od podzimu? Jen se jí už nechce učit, zklamala mě.
Dnes jsem se válela u televize a pouštěla si Bridget - já jí tak miluju. Málokterý film je dokáže rozesmát, u málokterého se usmívám při romantických scénách (připadám si pak jak šedesátnice, co se rozněžňuje nad "romantickými večery na Primě" a nostalgicky vzpomíná na svoje mladá léta :D), když koukám na Bridget, okolím se plíží takové ty příjemné pocity, mám pak dobrou náladu. Ovšem ne pokud se pak ve tři nerozhodnu jít do knihovny a když tam dojdu, tabulka mi oznámí, že měli do tří :D

The work goes on, the cause endures, the hope still lives and the dreams shall never die.

26. dubna 2010 v 22:26 | Lucy |  My Day
Florentine. ♥ Už ve snu mi tvrdili, že vlastně neexistuje, ale já vím, že někde tam bude, Somewhere over the rainbow, víme? :D Většinu snů si člověk nepamatuje, ale já si ještě pořád pamatuju na tu hlavní ulicí táhnoucí se na pobřeží a modravé vlnky(tak modré, že by to snad ani nemohlo být) jemně šplouchající hladinou, pláž - pořád si pamatuju ten pocit, jak se vám zaboří noha do písku. Starodávně vypadající vlaková stanice a kavárny! Takové ty kavárny se skoro až francouzskou atmosférou, bez opilců a bez kouře. Situovala bych to tak do věčného léta v jihozápadní Anglii, to je výhodou imaginárních městeček, že tam klidně může být věčné léto a pršet, kdy se vám zachce. ♥

Dnes jsem byla u kadeřnice. Sluší mi to - a ještě pár hodin bude, až do té doby, co ráno vyjdu do školy a vlasy se mi zkroutí vlhkem :D Budu vypadat extra debilně, protože když se vám zkroutí dlouhé vlasy, vypadá to debilně, ale přirozeně; ale když se vám zkroutí krátká patka u hlavy... :D
Ve středu mám narozeniny. Nemůžu uvěřit tomu, že to zatím nenesu nijak těžce. Ale to přijde, já vím, že to přijde. Jen si to představte, sedmnáct, ještě dva dny a už budu jednou nohou v hrobě! Nechci vidět, až mi bude osmnáct! :D

I'll love you till I die.

19. dubna 2010 v 19:06 | Lucy |  My Day
Tak musím zase něco napsat, aby se jeden debílek náhodou nenudil (spamování totiž musí být velice zábavná činnost) a my se pak mohli smát jeho debilitě, která je v kombinaci s jeho profilem na facebooku k popukání. :D
Protože i když se mi v poslední době nechce a tak nějak nevím, o čem bych psala, nechci to tu nechat úplně upadnout, protože jsou pořád lidi, kteří mi čas od času napíšou komentář a mě to udělá radost - například elita z hocz, která už na hocz vlastně ani není. Stejně jako já, těžké uhádnout proč. :D
Dneska jsme s Alinkou sháněly brigádu - hrůza, tady ve městě vůbec nic není, brigádníky neberou, ostatně ona není práce ani pro normální lidi, natož pro brigádníky. Jediná výhoda téhle recese (ne krize! :D) je levnější oblečení, až přejde krize, budeme si stýskat :D
Příští pondělí jdu ke kadeřnici a pořád nevím, jak se mám dát ostříhat - nějaký nápad?^^
Hubnutí mám zase jednou za sebou, dlouho mi to nevydrželo jako obvykle :D Jak řekla Ála: Filip každou chvíli přestává kouřit, já zase každou chvíli hubnu a nikdo s tím nikdy nepohne :D
Nadpis - krásná písnička od Charlie Straight :)

Nálada bez nálady.

14. dubna 2010 v 15:12 | Lucy |  My Day
Je mi smutno. Mám takovou tu prázdnou melancholickou náladu a chce se mi prosedět celé odpoledne koukáním do zdi. To, že sem píšu, je vlastně jen taková utíkačka od povinností, protože ze sebe mám většinou radost, když sem napíšu (pokud to nejsou články na takové úrovni, jako včera). Mám pocit, že bych se měla usměrňovat, že to není papír, ale pak si zase řeknu - proč. Je mi to jedno.
Potřebovala bych další pauzu. Dovolené a prázdniny dokážou hrozně rozmazlit, je to hnus sedět na ekonomice, je to hnus sedět na němčině a neméně je to hnus sedět na zboží (jsem tak ráda, že od třeťáku už ten předmět nemáme!)
Dneska jsou ve škole třídní schůzky. Přiměla jsem matku, aby tam zavolala a ani nevím, proč jsem to dělala, když jsem se stejně nedozvěděla nic, co už bych nevěděla. Ta píča Marta má prý ráda diskuze - ale k tématu a když jsme se dneska o účtu bavily o účtu, tak mě zase zjebala,  typisch. Nejlepší je, že zjebe vždycky jenom mě. Rozčiluje ji prý, že "přes mou bujnou hřívu nevidí, co si myslím" - to má ale trošku smůličku, protože já si o ekonomice stejně většinou nemyslím nic a za druhé je její blbost, když stojí na boku a ne před námi, já kvůli ní prostě kroutit krk nebudu. Je to píča - a má to :D
Systém českého zdravotnictví je opravdu na hlavu. Nechápu, proč když mě bolí noha, musím nejdřív k obvoďákovi, který mi s ní stejně nic neudělá, jen mi dá papír, abych s tím mohla k ortopedovi, ke kterému stejně chodím už odmalička, jenže to není s bolestí nohy, takže na to prostě musím mít doporučení Oo

Jen tak. :D

13. dubna 2010 v 22:12 | Lucy |  My Day
Zjistila jsem, že mám víc osudů, budoucností. :) Takže teď si buď budu moct vybrat, nebo skončit úplně jinak.
Proč nejvíc mých osudů končí staropanenským životem? :D Jen aby na tom nebylo něco pravdy. :D S Pansuš budeme mít ten speciální job a jinak budeme žít jako staré panny z těch starých anglických románů, s Ely staropanenská úloha zbyla jenom na mě :D Budu taková druhá paní Figgová, budu mít pět koček, zapáchající byt a budu šmírovat sousedy :D Jen škoda, že umřu žalem a docela mladá. :D To Ely bude mít divočejší život - nepočítaně dětí, kriminál a komedie v televizi - všechno však protkané řádky popsanými naším krásným uměleckým písmem. :D
Dneska bylo krásně, nemyslíte? Byla jsem s babičkou nakupovat, shánět pro ní rifle - věřili byste, že by radši vygruntovala barák od shora až dolů, než by si převlíkla kalhoty?:D
A hubnu, abyste věděli - a nesmím teď říct, že jsem zvědavá, jak dlouho mi to vydrží, protože když to řeknu, tak mi to určitě vydrží velice krátce :D

Sweet breeze layout

11. dubna 2010 v 21:11 | Lucy |  Design
Krásný layout, že? :D Taky jsem ho nedělala já, což je zjevné už na první pohled a když ne na první pohled tak na ten druhý do zápatí. Já bych se na něco takového v životě nezmohla, ale to už je vedlejší, protože blog podle mě není a neměl by být o designu. O designu není a to psaní taky pokulhává, tak by mě zajímalo o čem je :D
PS

Snídaně u Tiffanyho - Truman Capote

11. dubna 2010 v 18:31 | Lucy |  The Library
Kouzelná knížka, čtivá a má v sobě něco, čím zaujme.

Sedmiramenný svícen - Josef Škvorecký

11. dubna 2010 v 18:16 | Lucy |  The Library
Hezká, krátká a působivá.

Po dlouhé době :)

9. dubna 2010 v 14:18 | Lucy |  My Day
Dobré odpoledne. Už strašně dlouho jsem nenapsala - po Anglii jsem nějak neměla čas ani chuť a i když už je to pár týdnů, co jsem v Čechách (v pondělí to byl odporný pocit procházet husovou ulicí a poslouchat trapné skřeky českých holubů, když jsem si vzpoměla, že jsem ještě nedávno procházela po Torquay road a vzduchem se neslo pískání racků ♥), pořád jsem se k ničemu neměla. Poslední týden jsem si vystačila s psaním normálních dopisů (prý jsem grafoman - ale je to jen sprostá pomluva :D) a s mým novým pen-friendem Ely, díky níž mé sebevědomí co se týče angličtiny sjelo podstatně - considerably :D - dolů a ono možná líp, že jsem taky jednou nohama na zemi.
Poznala jsem Elišku a pochopila, že moje žárlivost není ani tak žárlivostí jako nenávistí k Petrovi, což se mi zdá pozitivní :D A máme koťátká ♥ A jedno si necháme, ťutíčka, našla jsem je ve stodole a tam se dostat byl s mými proporcemi skoro akrobatický kousek, ale náš nový Moureček stál za to ♥
Myslím, že mi konečně skončil zimní spánek, počasí se časí a já včera byla dokonce venku - já zimu vážně nemám ráda, už se těším, až budu moct vytáhnout třičtvrťáky - i když bych se asi těšit neměla, protože se všechno moje oblečení přes zimu záhadně srazilo - a nejzáhadnější na tom je, že se scvrklo i to oblečení, které jsem přes zimu nosila :D A to je velmi nemilá skutečnost, protože já bytostně nesnáším nakupování kalhot - netahám pořád jedny, protože bych byla sociální případ, ale protože je na mě jednoduše hrozný problém kalhoty sehnat, žádné mi nesedí. Většinou pro ně jezdíme do Polska, protože tu máme Polsko za humny a kalhoty tam vyjdou výhodně. A zjistila jsem, že kalhoty, co jsem si tam koupila na trhu asi nebudou žádné shitky, protože když jsme šli v Londýně po té ulici, kde je Harrods (nemůžu si prostě pamatovat každou ulici :D), viděla jsem tam prodejnu značky, od které ty kalhoty mám, takže pěkněěě, jak by řekla Marta :D
Co Velikonoce? Já prostě nesnášim Velikonoce - zajímalo by mě, jestli v Anglii taky chodí s pomlázkami (měla jsem se zeptat), nebo jestli se tenhle trapný zvyk udržuje jen v Česku.

Mno.

5. dubna 2010 v 16:26 | Lucy
Ely, mám tě ráda zlatko :) A jen jsi mi ukázala, jak moc tě mám ráda, když jsi se mě zastala - i když bych řekla, že je to zbytečná snaha, protože máme málo času na to, abychom ho mařili s kretény, kteří ho nejsou hodni. Já jsem se vůbec rozhodla, že mě TO nevyvede z míry - debílek, který si najednou vzpoměl, že si na mě bude řešit svoje komplexy. Takže si běž dál znásilňovat třináctky a prohlížet si nádobíčko, Redíí, protože tohle je zbytečná činnost, prostě mě nezajímáš ;)
Jen by mě opravdu zajímalo, kdes zrovna ty viděl průměrnou hotelovou kuchyni, radši si odjeď na tu svoji chatu o jednom metru čtverečním a dej pokoj.