Leden 2010

Oh, late, late, for very important date!

31. ledna 2010 v 19:54 | Lucy |  My Day
Už jsem k tomu byla takhle blízko. Dělila mě od toho jedna sprcha. Sprchy jsou zlo. Stejně tak, jako fidorky, tatranky, delisy, deli, mars a podobné cukrovinky. :D Protože...
Určitě jste nikdo nečekal, že jsem na prodloužený víkend odjela k babičce (ironie). Ve čtvrtek mi ještě bylo špatně, ale v pátek jsem za ní šla nahoru na vlek (opět jela na skůtru, heč), ona totiž dělá ve fastfoodu a mě se nabízela možnost přivýdělku. Příšerné! Měla jsem strach z hranolek, klobás, bramboráčků a párků, ale po těch dvou čtyřech hodinách, co jsem tam za ty dva dny strávila, jsem zjistila, že největší kámen úrazu jsou počty. My, kalkulačková generace, máme všechno sčítat z hlavy??? :D Sušenky za dvanáct, osmnáct, a patnáct byly pro mě smrtelná dávka. :D A když jsem ošidila chlapa o dvě koruny a uvědomila si to až potom, s konečnou platností jsem si uvědomila fakt, který jsem věděla od začátku - já tohle dělat nemůžu. A tak jsem se těšila, že z toho budou penízky na oblečení, divadla, kina, holky... :(
Víte kdo měl v pátek narozeniny? Týna to ví a vy to taky víte, protože vám musí být jasné, čí narozeniny mě asi tak zajímají. :D Třicetosm, už je mu jak mojí matce. Ovšem ona je stará, on je mladý, jí totiž letos bude už třicetdevět. :D
Viděla jsem Imaginárium a Sherlocka. Imaginárium bylo úžasné, jen ten ohavný Jude mě dost pobuřoval, jak může být dvojníkem tak krásných osob, jako je Heath, Johnny a Colin? Hrůza! :D A Sherlock byl taky super, Robert Downey jr. je krasavec, ač jsem se o něm dočetla, že si o sobě myslí, jaká není hvězda a diktuje si nesmyslné požadavky (a nebyl to bulvár, byl to tv program :D). To mu ale neubírá na těch krásných srnčích očích, ách.
Ač by se mohlo zdát, že bych pod článek měla dát jednoho z těch Hollywoodských krasavců z Imaginária nebo Sherlocka, já objevila jednu mnohem rozkošnější fotku... ^^ Inteligentní lidé se příští neděli od osmi budou koukat na jedničku. :D
Btw, ty tři známky krčící se na mém vysvědčení na hočku vypadají opravdu zoufale, když si vzpomenu na doby, kdy jsem jich měla osm (což ještě pořád nic není. drahá Dessie jich měla i dvacet :D).

Úryvky z deníku^^

26. ledna 2010 v 23:25 | Lucy
Ano. Můj papírový deník taky existuje a ne jeden. A protože to není od blogu takový rozdíl a protože nezveřejňuju nějaké extra důvěrnosti, rozhodla jsem se s vámi podělit o kulturní zážitek, který jsem měla, když jsem si začala pročítat starší příspěvky. :D Ranější úryvky po mě vážně nechtějte, hanba mě fackuje když si přečtu, co jsem dokázala vypustit z propisky.. :D

25.7.2008 - Proč se seznamovat s novými lidmi? Vždyť je to naprosto zbytečné. Nebaví mě to, nejde mi to. Oo
6.1.2009 - Matka vedle mě vytrvale bouchá s porouchaným šuplíkem a mě to strašně znervózňuje. Taky mě rozčiluje přítomnost několika nežádoucích osob. Přála bych jim propadnutí, což by způsobilo pocit zadosti učinění mé sobecké a zvrhlé duši. Vlastně mi nic závažného neudělaly - některé nesnáším třeba jen z principu.

....některé věci se nezměnily... :D

8.2.2009 - Zasekne se na monotónní šedé realistické straně nebo na jejím protějšku - růžovo-zeleno-žluté světélkující ploše plné "motýlků v břiše"? Nejhorší na tom je, že já vím, že se svým vzezřením by se žádný pilcherovský šelest křídel motýlích nekonal a vždycky, když na mě dopadne krutá realita, připadám si hloupě a naivně.

...po nějaké době se člověk nestačí divit, jak to dopadá, když se dostane do nálady. :D

13.4.2008 - O zážitcích všedního dne se mi psát vážně nechce, ač bych na to možná měla mít náladu, když venku tak krásně svítí slunce. Ale mě bolí za krkem

....duchaplnost nade vše :D

Chtěla bych chtít to, co jsem kdysi chtěla.

25. ledna 2010 v 23:26 | Lucy |  My Day
Vzpoměla jsem si, že jsem taky kdysi mívala buzznet. A že jsem tam měla hromadu fotek ("buzznet nás učí lásce k fotkám"). A nestačila jsem se divit - zjistila jsem, že většinu těch fotek už ani nemám. A že takové profily jsou vážně k něčemu, je to krásná nostalgie. A po letech jsem si uvědomila svoji chybu - kvůli jedné fotce. :)
Dnešek byl opravdu odporný den. Nemám nervy na věčné hádání, ale splachovací teda vážně nejsem. To bude týden!-.- Už se těším na prázdniny.
Mám nová sluchátka a nemůžu si je vynachválit - jsou lepší než ty originálky od Sony Erricson, které mi pořád vypadávaly z uší. Přesto dneska naposled zachrčely, tak mi přejte upřímnou soustrast.
A doufám, že se na ho zase potáhne zápis předmětů, protože školní rok začíná den předtím, než odjedu na prázdniny. i když ono by se pak někde místo našlo, můj seznam předmětů je stejně rok od roku kratší. Mívala jsem jich i osm, teď mám tři a kdoví jestli XD
Zatoužila jsem psát články o jedné větě. To mi přišlo divné, ale tohle myslím už bude víc než dost. XD

Nikdy neotvírejte třešňový kompot u počítače...

24. ledna 2010 v 23:25 | Lucy |  My Day
...může se vám totiž stát, že vám to vylítne a počítač zbarví na růžovo, my dvě - já a moje šikovnost jsme toho učebnicovým příkladem. Následně se taky může stát, že vás bude bolet bříško. Jako důkazní materiál jsme na to tentokrát tří - já, moje žravost a mrtvá půlka mega kompotu. :D
Konečně jsem letos byla na lyžích. Přehnané nadšení, to jsem u sebe ještě nikdy nezažila. Vůbec jsem poslední dobou divná, byla jsem posedlá vánocemi a teď dokonce dobrovolně urguju lyžovačky, kterým jsem se kdysi vyhýbala, jak jsem mohla. :D Nicméně v sobotu bylo vážně nádherně, sice mi ofouknutím odumřely uši a pozbytek dne jsem jenom kulhala, ale bylo to fajn. Co si budeme povídat, zas tak dlouho jsem tam nebyla, protože když se kolem jedenácté začali trousit lidi (s mou nelibostí v davech a větších skupinách lidí se kupodivu nic nezměnilo) a začaly se dělat fronty do poloviny kopce, vzdala jsem to. :D
Jinak si tak nějak uvědomuju, jak hrozně málo času mám. Jen do března. A já přitom ani nevím, jak se budu chovat. Když se mě babička zeptá, jestli bych nechtěla jít Elišce za kmotru, jsem na rozpacích, stejně tak když se mě zeptá, jestli se těším na sestřenku. Ach jo, mě se jméno Eliška vážně líbilo, doposud...
Jinak, kde jste kdo z jihomoravského kraje? Kdo mi napíše charakteristiku? Už jsem se zmiňovala, jak nesnáším školní projekty, seminárky a podobné zbytečnosti?^^
Btw: Ano Ely, Sophiina volba je fakt bichle. :D

A to je prosím už pátá. -.-

19. ledna 2010 v 22:25 | Lucy |  My Day
Řekla jsem si, že půjdu projevit svůj ctěný názor k vám, co mi věrně komentujete, až napíšu článek. A uvědomila jsem si, že ani nemám morální potřebu napsat článek, protože jinak bych si řekla třeba "článek napíšu zítra." Ale já si neřekla. Celý tenhle proslov má sloužit jako důkazní materiál k tomu, jak jsem já jako člověk upadla. Kdybych aspoň mohla říct, že se věnuju jiným činnostem, než je vysedávání u počítače. Jenže to já říct nemůžu - já jsem jen neskutečně líná. :D
Písemku z matiky jsem napsala na dvojku. Na pololetí mi tudíž dala dvojku a ani ta pinda (používejme výraz ta pinda pro mou oblíbenou učitelku na eko a účto i pro příště, ať to pořád nemusím vypisovat :D) mi nezkazila vyznamenání trojkou z evs. Zázrak. A skláři nebudou mít co žrát. Ač na tom mém vyznamenání není nic moc divného, protože to já mám v pololetí obvykle - a obvykle si to stihnu do konce roku rapidně zhoršit. ^^
Radost ze známek, na které jsem měla štěstí mi ale kazí neodbytná skutečnost, že máme zase těhotnou třídní. A to jsem tuhle třídní měla asi ze všech třídní nejradši. :( Ona byla vážně fajn (mluvím o ní, jako kdyby byla mrtvá - i když ona se vlastně tím harantem zabíjí, zabíjí se a nám ubližuje :D) a angličtiny s ní mě vždycky bavily. Protože to nebylo jen čtení a překlad, na což jsem byla zvyklá ze základky, ale hodně jsme si hráli a vůbec. Skutečnost, že s námi asi nepojede do Anglie a pojede s námi němčinářka (němčinářka pojede do Anglie!!! Chápe to někdo?) a že po jejím odchodu už žádná další Anglie nebude, je žalostná. Ještě nám to teda oficiálně nepotvrdila, ale jak už to bývá na školách naší velikosti, je to dávno veřejné tajemství a já jsem dlouho úpěnlivě doufala, že nám to někdo vyvrátí, že je to jenom fáma, ale když už má i vedení nahlášeno, aby si hledalo novou angličtinářku....-.-
A jinak není nic nového. Chci do Brna do haDivadla. A konečně mi přišla Sofiina volba, kterou jsem měla už delší dobu rezervovanou. A v neděli jsem dokonce dobrovolně chtěla jít na lyže a zrovna bylo tak hnusně, že foukalo snad i zespoda. -.-

Ajs bar 15.10.2010

17. ledna 2010 v 23:53 | Lucy |  Photos
V sobotu večer to bylo v Televizních novinách. Modlila jsem se, abych tam nebyla, ale byla jsem tak nějak smířená, že se ze mě stane mediální hvězda :D Nakonec nás vystřihli, asi proto, jak řekla moje prababka, že jsme byly moc hnusný na to, aby nás pouštěli v televizi :D

Je to zázrak, že vůbec píšu. :D

11. ledna 2010 v 23:21 | Lucy |  My Day
Právě jsem dočetla cosi jako příručku o tvůrčím psaní. Absolutně nechápu, proč jsem to četla, když je nad slunce jasné, že už ze mě nikdy nic kloudného nevyleze, ač bych tak ráda, tak ráda bych sama sobě dokázala, že ještě nepatřím do starého železa. Každopádně na to, že jsem to četla bez nějakého hlubšího smyslu to bylo to docela dlouhé a já bych se přitom měla radši učit, když máme ten písemkový týden. Zítra, až se budu trápit nad sešitem matematiky a pozítří nad účtem, si budu rvát vlasy, že jsem se neučila dneska a četla si nějakou debilní příručku. :D
Po tak krásném dni, jako byla sobota, jsem skoro začala věřitna Štěstí. Sehnala jsem krásnou bundu, mikinu, peněženku a čepici, večer mi dávali pořad, kde byl pořád jenom Liška a kolem půlnoci jsem ještě odchytla vystoupení Nightworků a lákadlo na jednu zábradlovou inscenaci. Já bych na to Štěstí vážně věřila, jenže teď můžu tak akorát fňukat a použít jeden z těch působivých ímo citátů, jakože mě obešlo obloukem. S holkama se uvidíme asi až v létě, nádhera. A já jsem ta brzda, jako obvykle, nádhera. Můžu teď možná jen ignorovat matku, protože mě nasrala. Asi jsem vážně zlá, protože už se na ní dávno nezlobim, to ignorování mi však působí škodolibou radost, poněvadž já mluvit nepotřebuju a jí hrozně vadí, že jí neodpovídám. A to se mi líbí. A navíc na mě to mlčení asi působí velice pozitivně, protože jsem sama od sebe vydrhla koupelnu.
Mimochodem ta osoba, co psala tu příručku (Daniela Fisherová), nemá ráda Tolkiena a používá hrozně počeštělých anglických výrazů - lezla mi na nervy, baba. Asi si přečtu ten Simarillion, co mi tu léta leží (nebudu lhát sama sobě, i když to dělám poměrně často - stejně jí to udělám naschvál, abych měla svůj malý pocit zadosti učinění :D).

Ani nevíte, jak jsem ráda, že měla teď v sobotu Alenka rozbitý komp, protože pak vysedávala před televizí a nahrávala Líšánka ♥ A já si samozřejmě dala tu práci a dostala to na youtube (i když v otřesné kvalitě), abyste z toho měli požitek všichni, protože já jsem od přírody tvor absolutně nesobecký (a zase si lžu! :D). Roz-koš-né, hlavně když vydržíte do třetí scény^^

Český film

10. ledna 2010 v 23:23 | Lucy |  My Opinions
Mám ráda české filmy. A zjišťuju, že už to zdaleka není jen kvůli Liškovi (což samozřejmě neubírá na mé posledlosti jím), že je to asi tím, že české filmy by se daly nazvat žánrem. Český film na nás totiž působí uklidňujícím dojmem, ukolébá nás tou svou českou malostí, abychom mohli otevřít oči a vžít se do nějakého malého českého příběhu, který je nakonec svou hloubkou větší než kdejaký hollywoodský trhák. Protože v kvalitních novodobých českých filmech nemusí herec absolvovat honičku v autě a střílečku na náměstí, zachránit přepadenou banku a skončit s milenkou v posteli. Protože český film obvykle mívá pointu. Chápete, jak české filmy může mít někdo nerad?

You can't wrap love in a box, but you can wrap a person in a hug.

7. ledna 2010 v 22:11 | Lucy |  My Day
Zjišťuju, že začínám chápat život. Že jediné, co se od něj dá čekat, je lidská blízkost a já sama nevím, co jsem od něj vlastně čekala doposud. Měla bych přestat žít ve fantasy románu. :)
Taková má obvyklá filosofická vložka a teď abychom se někam hnuli, že. Víte kam jedu v sobotu? Nevíte. A víte, kam jedu přespříští sobotu? To taky nevíte, ale já vám to samozřejmě řeknu. XD Tuhle sobotu se chystám do víru povánočních výprodejů a doufám v nemožné - že na sebe něco seženu (jsem zase vtipálek, víte?). Tak předně potřebuju novou peněženku, protože ta moje nynější už je úplně dead, dneska se její zip rozjel naposledy a nenávratně a já jsem vážně zvědavá, čím budu v sobotu platit. XD Můžete mi přát upřímnou soustrast. Potom čepičku, protože mám děsnou čepičku, potom bundičku, o čemž pochybuju, že jí seženu a pak taky mikinku - tu potřebuju taktéž nutně.
A o té přespříští sobotě. Už dávno je tomu, co jsem se zmiňovala, že pojedu za holkama do Pardubic. Pak Pardubice padly, protože to nebyl zrovna ideální středový bod, načež nám padla Desska, takže se nejelo vůbec nikam. Ale teď už to snad vyjde, musí, protože jsem dneska koupila dárkový pytlíček! XD A taky už je chci vidět, holky moje. Už aby to bylo - momentálně totiž strašně toužím po objetí (je nebo ě? S je mi to totiž přijde lehce úchylné XD) a nikdo mě objímat nebude, ještě čtrnáct dní.
Od pondělí mě čeká písemkový maraton, to bude veselost. Třeba momentálně vůbec nemám ponětí, o čem že se to v matice bavíme. XD A nemám učebnici němčiny (někdo mi jí ukradl, já to vím, i když mi to nikdo nevěří a všichni si myslí, že jsem jí prostě ztratila :D), což mi velice komplikuje snahu učit se (proč bych jako měla dávat pozor o hodinách? XD)


Silvestrovské "veselí"

1. ledna 2010 v 11:43 | Lucy |  My Day
Ještě včera jsem měla spoustu nápadů na originální článek a už i včera jsem si byla jistá, že je do dneška všechny zapomenu. :D Takže... Asi by bylo vhodné popřát vám šťastný nový rok, ač já neuznávám ani Nový rok, ani silvestra. Naopak se mnou cloumají záchvaty beznaděje, když se vždycky před půlnocí odpočítávají poslední minuty roku. To mi pak připadá, že mi život utíká mezi prsty, když mě už teď nazývají sedmnátiletou (je mi šestnáct, kurva!) mi taky na náladě nepřidá.
Přoč vlastně lidé slaví silvestra? Co je na tom ke slavení? Nikdo neví, jenom chtějí mít důvod něco slavit a když se mají radovat z Nového roku, jen podlehnou rozdováděné většině. Co je ke slavení na faktu, že jsme o rok starší? Ne, já vám nechci kazit náladu. Se mnou je těžké vydržet, jsem strašný morous, takový celoroční Grinch nebo Vydřigroš. :D
No nic, doufám, že jste si tu nesmyslnou slávu užili (né jako já, která umírá na rýmu a kašel :D) a že váš rok dvacet deset bude zase o kousek lepší než ten minulý... Ostatně, do konce světa máme už jen dva roky :D