Březen 2009

Lemra líná...^^

30. března 2009 v 23:38 | Lucy |  My Day

Lucinko musíš - musíš, prostě musíš. XD Aneb jak Luc zašmátrala po své velmi ochablé vůli a chňapla po ní, ať se zvedne. Musíš - nechceš být přece taková lemra, jako třeba Jointtek a tak dále. XD
Ale já teď nějak nevím, co vám mám psát. Že by přeci jenom ta ochablá vůle nebyla tak silná, aby dala dohromady normální článek a vzala zavděk body? Přeci jenom už je poměrně pokročilá doba...-.-
  • Zítra jdu do divadla. Na Maryšu. Abych ukázala, jak vypadá správný tanvaldský vidlák, vezmu si normálně rifle (ač by mě asi mělo šlechtit, že ty slušnější, protože v těch volných bych v divadle asi opravdu vypadala jako socka.. XD). A nebudu sama, asi to tak udělají všichni.. XD Takže když tam jedeme s gymplem, to bude krásný pohled na celou sociálně riflovou tanvaldskou OA. XD
    Po divadle jsem si umanula nákupy, takže mi držte palce, ať něco seženu, protože to v mém případě často bývá nadlidský úkol (ach ta asymetrie Oo)
  • Moje závislost na FB přerostla v závislost na FB a jednu takovou naprosto stupidní zvířátkovou hru (je tak stupidní, že jí dneska hraju celý den XD).
  • Na HO na mě čeká halda úkolů a ne, že by se mi do nich chtělo... Tak... Pár N se snad nezblázní. XD Ale Dějiny samozřejmě tvrdohlavě dělám bez výjmky (i když povíme si, jak to bude na konci roku XD)
  • Zásadní informace, která asi měla patřit na začátek, ale nějak jsem pozapomněla - na Pragáč nejedu. Říkala jsem to. Achich. Je to z přesně stejných důvodů, které jsem hádala.
  • Zítra by měl přijít Rozbřesk. Ne, že bych měla nouzi o knížky - fakt by mě zajímalo, kdy to všechno stihnu. oO
A vůbec - jdu spát. XD Dám vám sem jednu strašně pěknou písničku. Trošku oldschoolová, ale mě se líbí.


Btw : U nás bylo dneska tak krásně... Jestli to tak půjde dál, tak je to na správné cestě... :)

Alchymista - Paulo Coelho

28. března 2009 v 15:06 | Lucy |  The Library
Strašně krásná knížka, která by možná i mohla soutěžit s Malým princem. Jsou knížky, která vás pohltí svým dějem a čtivostí a jsou knížky, které vás pohltí svou hloubkou. A tohle je jedna s knížek majících hloubku - je to tak trošku pohádková forma plná spousty krásných až filosofických myšlenek a rozhodně jedna z nejhezčích knížek které jsem četla.

Když něco opravdu chceš, celý vesmír se spojí, abys to mohl uskutečnit. - Paulo Coelho

26. března 2009 v 22:58 | Lucy |  My Day
Asi bych neměla psát článek v aktuálním rozpoložení, ale vám by bylo určitě líto, kdyby se tu poměrně dlouho neobjevil nějaký můj těžce duchaplný výlev. Já vím, že mám blbou povahu a že jsem schopná rozladit se kvůli naprosté malichernosti, ale lepší už to nebude. Podle mě to stejně všechno pramení z nejistoty. A nejistota mě prostě ubíjí. Potřebuju už konečně slyšet stanovisko...
Zítra frčím k bábině a psychicky se snažím (snažím, protože jsem dosud nebyla schopná nějak blíž si to promyslet, z nevysvětlitelného důvodu to nejde) připravit se na žebrání o Pragáč. Moc ráda bych jela, ale řekla bych spíš, že mi to nedovolí.Celá rodina jsme děsně na peníze a oni to budou považovat za zbytečně vyhozené peníze - platit za cestu do Prahy a zpátky, do toho platit ubytování a jídlo.. Já bych si to zaplatila. Ale to nikoho nebude zajímat - řeknou mi, ať si peníze šetřím na něco užitečného, třeba na oblečení. Ale naděje umírá poslední.
Čtu Alchymistu od Coelha a moc se mi to líbí. Taky se mi líbí, jak je ta knížka úzká, protože když se mi do ruky dostane nějaká tlustá bichle, vůbec si to čtení neužiju, protože začnu soutěžit s knihou. A čím víc jí mám přečtenou, tím větší mám radost.
A asi jsem byla totálně polapená do spárů Facebooku. Kvůli FB a HO zanedbávám ajsko, protože jsem tam už týden pořádně nebyla. To u mě prostě vůbec není normální, ale nějak nemám potřebu tam lézt a tlachat. Lidi, s kterými bych si chtěla povídat by se dali spočítat na prstech jedné ruky.
A Markétka má dneska narozeniny. Byly jsme u ní - dort jsme nedostaly, což je typická jiskra. XD
A poslední dobou si všímám, že začínám pomalu ale jistě morousovatět. Nejpříjemnější odpoledne podle mě vypadá zavřít se v pokoji a vědět, že nemusím vůbec nic dělat - žádné úkoly, na nic se učit. Že nikdo nepřijde. Že bych někam šla mě ani nenapadne. To je můj relax...
Začínala jsem se pomalu, ale jistě léčit s twilight fenoménu, ale počítám, že právě vycházející Rozbřesk zničí celou mou rekonvalescenci. XD
A to je asi všechno. Tádydádydá. Dneska jsem příšerně ospalá, takže půjdu do hajan. Pěkný víkend přeji.

One World 2009

24. března 2009 v 23:42 | Lucy |  My Day

Dnešek by se dal nazvat filmovým dnem. Ráno, po třetí hodině jsme se odebrali do kina na film o Barmě. Počítala jsem, že to bude něco podobného, jako ten včerejší Afghánistán (po kterém následovala příšerná debata s ještě příšernějším aktivistou, co skákal z pódia, házel mikrofon do publika a mluvil jako debil XD), a tak jsem si pro jistotu nahrála do telefonu pár pařmenů, na který jsme včera se Šmajďáčkem tak nostalgicky zavzpomínaly. XD Teď mě tak napadlo, že je zajímavé, že Šmajďák má neustále přezdívky rodu mužského. XD Asi budeš mužatka, zlato. XD
Nikollenka pohrdla Fríťou, tak ať jde do, že ano. XD
Ale zpátky k tomu promítání. Ta dnešní Barma byla opravdu silný zážitek, ač ten půlhodinový záběr na zdechlinu mnicha plovoucího v řece si taky mohli odpustit (já si v takových situacích většinou dívám jinam a pověřím někoho, aby mi řekl, až to tam nebude. XD Když jsem poprvé koukala na Sweeneyho, tak jsem se při scéně, kdy Johnny zabíjí Aldu taky otočila, ale po tolika shlédnutí jsem si tak nějak zvykla. A z toho plyne ponaučení, že Burtonovy filmy budují v lidech předpoklady pro práci ve zdravotnictví XD). Na tom dokumentu o Barmě - i když byl teda drsný - mě zaujalo, jak krásně tam zaznamenali lidskou naději a víru v převrat, víru v nové světlo. Jen škoda, že to nové světlo rychle zhaslo. Totalitní režim. Po promítání nás nabádali, ať podepíšeme nějakou petici, která by byla osobně předána barmské vládě. Nepodepsala jsem se. Zaprvé se mi nechtělo stát tu řadu a za druhé nám právě dokonale demonstrovali, že když s tamní vládou nehla ani takové množství lidí valících se přes ulice a snažících se vyjednávat, co by s tím svedla taková triviálnost, jako je několikrát podepsaný papír?
Druhý film, jež jsem dneska viděla, byl René. Vážně lituju toho, že jsem včera nešla na ten Čas hlupáků, protože René byl... pobuřující. Měli jsme tu "čest", že nás poctil svou návštěvou sám René a odpovídal na otázky. René je podle mě hajzl (jak jsem Ále a následně Otikovi několikrát objasnila XD). Hajzl, co pro chlast a cigára okrádal těch pár lidí, co se mu na světě ještě snažilo pomoct. Nepoučitelný zloděj, neustále se vracející do vězení a ještě kdovíjak hrdý na to, že je hajzl. Za katrem řešil spoustu filosofických otázek, ale kromě případu samotné Třeštíkové (kterou okradl) neprojevil nejmenší lítost nad svými činy. Jeho zloba mu přímo čišela z očí. Fuj.
Upřímně doufám, že ten včerejší ekologicky zaměřený film by mi dal víc důvodů k přemýšlení, ne jenom nechuť.
A omlouvám se, protože dneska opravdu píšu jak pinda. XD
Btw : Sněží a sněží. To je humus! Začínám věřit té variantě, že jaro přijde až v červenci. -.-

Čtvrtá ruka - John Irving

23. března 2009 v 22:06 | Lucy |  The Library
Hlavní poselství knížky mi došlo až dlouho po tom, co jsem jí přečetla. Nikde není vyloženě jasně napsáno, ale pořád jsem dumala nad tím, co je na tom údajně psychologickém románu vlastně tolik psychologické. Nejdřív mě napadla Patrickova změna, ale pak mi došlo, že Irving tím románem pravděpodobně chtěl poukázat na neustálé tragédie ve zprávách a jak si z toho někteří lidé vytvářejí senzace a dolují z toho peníze. Už jsem četla i lepší knížky, ale nemůžu říct, že by nebyla čtivá.

Mno... Takže tak.

22. března 2009 v 23:01 | Lucy |  My Day
Novinky a novinky z mého mého těžce vzrušujícího života.(Můžete si představit cirka osmiletého chlapce, co to vyřvává na vlakovém nástupišti někdy hodně dávno.)
Prolezla jsem na Devu úžasnou rubriku, jako jsou stamps a trošku oživila menu, abych ukázala světu zlomek mých názorů (a co se týče toho Edwarda, tak asi i tužeb - ač bych řekla, že ze svých tužeb jsem toho v poslední době odhalila až nebezpečně moc. Ale nějak mě to baví psát a nijak zvlášť mě nebaví psát o triviálnostech z každodenního života, jako je třeba Kozáč, který mi denně svými poznámkami pije krev.) a taky jsem obměnila citát. Objevila jsem jeden ještě hezčí, ale zabral by mi půlku menu. Asi bych si ho mohla dát do statusu na ajsko, ale pro koho, když polovina lidí, co tam mám jsou stejně omezenci.
A jak jsem tak pročítala ty citáty, zatoužila jsem si zase přečíst Malého prince. Co je mi po tom, že jsem ho četla už stokrát? Mám načtenou další knížku od Exuperyho - taky je pěkná, melancholická a psychologická, ale Malému princi se prostě nic nevyrovná.
A když jsme u čtení - snažím se dočíst toho Irvinga, protože se obávám, že je to dýl než měsíc, co ho mám půjčeného a fakt se mi za něj v knihovně nechce platit. Už mi chybí asi jen 30 stránek, dneska celý den čučím střídavě do knížky, snažím se spát nebo dělám úkoly na Ho.
Což mi připomíná, že se ve mě zvedla nečekaná vlna zodpovědnosti a celý víkend se oddávám plnění úkolů na ho. On by asi člověk neřekl, ale některé jsou opravdu oříšky a zabere to dost času, než to vymyslím, načtu, sepíšu. Ono to je to těžké, když se pinda ani nejsem schopná rozhodnout pro téma. Když dvě hodiny brouzdám po wikipedii a pořád se mi nic nezdá... Nechcete mi někdo navrhnout nějakou událost nebo období mudlovských dějin, o které bych mohla psát?
Zítra zase do školy. Věříte, že se mi tam opravdu ani trochu nechce, což zhoršuje ještě pomyšlení, že hned první hodinu píšeme z ekonomiky (teda aspoň si to myslím XD). Ale zase se učíme jen tři hodiny a tak tomu bude i pozítří, poněvadž jdeme na filmy o Afghanistánu a Barmě. O lidských právech. Podle mě zajímavé téma. I když vlastně nechápu, proč mě to zajímá - můžu stokrát pindat o lidských právech, stokrát číst těžce morálního Malého prince a stejně se v krizových situacích zachovám jako potvora. Přesně tak, jak to mám v genech.
A další z důvodů, proč se mi zítra nechce do školy, jen ten, že to začne nanovo. A teď vůbec nemyslím školu, ale to všechno, co mě stresuje minimálně týden. Nejistota. Brrrr.
Btw : Od včerejší noci bych se strašně chtěla pomazlit s nějakým malinkým chundelatým koťátkem. Zdál se mi totiž sen - i když za něj bych se asi měla cítit provinile... Potřebovala jsem něco převést přes zátoku a tahala jsem z pod dlaždiček naší koupelny ryby, k nimž jsem to vázala a posílala, načež jsem vytáhla kotě... A normálně jsem ho tam taky málem hodila...XD Se za sebe až stydím, takové rozkošné koťátko... Babča mi slíbila nové kotě, protože nám jedna kočka chcípla (nějaká svině jí přejela - taky bych jí za to nechala přerazit páteř!) a druhá se někam zaběhla... Takže nám zbyl jen jeden kocour. Je sice super, ale hrozně pelichá, tak si ho neberu na klín. A takové majinké koťátko, co se vejde do dlaně, piští, čurá, kouše, škrábě, věší se na záclony a hodní se za provázkem... XD Ach, chci ho, hned!

Šance

21. března 2009 v 21:05 | Lucy |  My Opinions
Šance je velice pomíjivá věc. Možná ještě pomíjivější, než takové povrchnosti, jako je mládí nebo krása. Šance se nám naskytne na okamžik, načež zmizí a možná se už nikdy nevrátí.
Neznám moc druhů šancí, které trvají několik let. Tahle šance na první pohled může vypadat jako jistota, navyklý rituál, ale náhle si člověk uvědomí, že tu už třeba zítra vůbec nemusí být. Že šanci může kdykoliv přestat bavit se pořád snažit, když se jí od vás nedostává žádných činů. Když po ní nechňapnete a necháte jí tápat v temnotách. Za všechno může strach.
Za 20 let možná budu mlátit hlavou o zeď, že jsem si svou nečinností zkazila mládí. Třeba budu titulovaná a co z toho kromě peněz budu mít? Třeba budu mít svůj vysněný bělostně natřený dům. A pravděpodobně budu žít tak možná s kočkou. Večery budu trávit s knížkou v ruce, nebo na Pc.
Až mi bude 60, nebudu chodit, ale budu se koulet a pravděpodobně budu mít tři brady. To už nebudu mít ani tu práci, ani tu kočku - budu sedět doma a proklínat se, proč jsem se nechopila šance, dokud jsem ještě mohla.

We write to taste life twice, in the moment and in retrospection. - Anais Nin

21. března 2009 v 10:06 | Lucy |  My Day
Když jsem se probudila, tak venku svítilo sluníčko jako blázen, ale teď už se sviňa zase někam schovalo. Mám dva náměty na povídku a nevím, který bych měla začít psát i když v tuhle chvíli se mi už nechce pouštět ani do jednoho. A když se do něj pustím, tak to taky ještě nic neznamená, protože jí na 90% nedokončím. Jako příklad bych mohla uvést ty dvě povídky, co mám rozepsané ve složce. Ale k těm námětům. Dneska se mi zdál sen. Už si přesně nepamatuju, o čem byl, ale pak najednou tak nějak skončil, jako by skončil díl seriálu a navázalo pokračování. A to pokračování jsem si už v polospánku dotvářela. Bylo by na tom co předělávat, protože sen se často špatně shoduje s realitou, ale kdybych to dokončila, tak by to mohla být neobvykle (na mě) propracovaná povídka. Ten druhý námět jsem vymýšlela kdysi před spaním a teď jsem si konečně matně vzpomněla, o čem měla být. Teď bych potřebovala radu... Měla bych psát dobrodružnou povídku se zaměřením na starověký Egypt a archeologii nebo o jednom zvláštním lidském životě, který je převyprávěn v retrospektivě s nádechem psychologie? To druhé téma by mě asi bavilo víc a spíš bych ho dokončila, ale zase je mi líto zahodit to první téma. Protože když ho třeba jen odložím, určitě ho zapomenu.
Začínám být pomalu závislá na facebooku, ač vlastně nechápu proč, když je to jen profil. Vlezu tam v domnění, že to jen okouknu a strávím tam následně další půlhodinu.
Včera jsem se činila - na ajsko jsem se přihlásila asi až v deset a to jen z toho důvodu, že jsem potřebovala splašit výklady. Předtím jsem opisovala německá slovíčka a dělala úkol do dějin, což mi zabralo asi dvě hodiny, protože jsem si musela přečíst některé výklady z loňska. Ale jsem na něj patřičně hrdá. XD Taky jsem se pinda zapsala na další předmět, POKT (péče o kouzelné tvory), ale když ono to mělo tak lákavé vyhlídky..XD Zavařila jsem si dalším těžkým úkolem a teď se jdu vrhnout na úkol do Numerologie, protože jsem si jistá, že bych se k němu v týdnu nedokopala.
V pondělí a v úterý u nás bude ten festival Jeden Svět, jak jsem vám o něm kdysi říkala, jestli si vzpomínáte. Chtěla bych se podívat na dva hlavní filmy, ale váhám, na co jít, oba chci vidět, ale nechce se mi za to dávat tolik peněz. XD Váhám mezi René a Časem hlupáků (ekologicky zaměřená scifi verze o tom, že teď se s životním prostředím stále dá něco dělat). Takže nevím.
Btw : Chci zpátky do Anglie...

Dva roky slávy XD

19. března 2009 v 0:01 | Lucy |  Warning!
Nadpis možná naznačuje, co je dneska za den. Já se nechci opakovat, protože jsem toho hodně pověděla v loňském článku (který byl podle mě dost dobrý XD), ale zase nemůžu tvrdit, že by se za ten rok nic nestalo. A tak jsem svou jedinou záchranu nalezla v archivem, aneb tady vidíme, jak užitečná je evidence. XD

Březen 2008 - Do mých článků, které už jsou možná malinko delší, se vloudily hvězdičky a rpg popisy. Do oblíbenosti se pomalu vtírá Alda. XD A od února už jsem dávno fanatický Hoczák.
Květen 2008 - Někdy v průběhu května a dubna jsem konečně přišla na to, jak to udělat, aby text obtékal obrázek. XD Moje sympatie si získává gumová kachnička a přidávám se ke Kultu gumové kachničky. XD Začala jsem poslouchat Káju, ač láska k Jardovi mě stále neopouští. XD Hojně používám smajlík → ^^...
Červenec 2008 - Úchylka na Aldu nabrala konkrétnějšího rozměru a stala se z ní úchylka na Snapea. XD Už od února mě neopouští( a stále mě neopustil) "zmijozelský nacionalismus" a blíží se Lošov.
Září 2008 - Jsem vystresovaná z nástupu na novou školu a příšerně to hrotím v každém článku, takže se zdají být (no nejen zdají XD) depresivní. Taky jsou hodně kritické, protože jsem začala chodit do tanečních.
Listopad 2008 - Už jsem nějaký ten čas postižená Twilight vlnou a jak mám tak ve zvyku, stává se ze mě patologický maniak.XD Dlouhé pasáže o Twilightu nudí nezasvěcené... XD Začala jsem víc psát taky něco jiného, než diary a stále prokládám zoufalými poznatky o mém tanečním talentu. XD
Leden 2009 - To je prakticky skutečnost a samozřejmě nevím, jak okomentovat skutečnost, protože na to nemám objektivní názor. Možná jen to, že články už jsem skoro jen moje diary a pak takové věci, jako knížky nebo hodně vzácně povídky.
Březen 2009 - A jsme doma. Jsem zvědavá, co řeknu zase za rok. Za ten rok se moje články hodně hodně prodloužily, tak uvidíme, jestli se za rok vejdu do těch 2000 znaků, co nám blog.cz poskytuje. XD

Víte,jsem hrozně ráda, že ten blog mám. Ačkoli jsem si s ním zažila už spousta nervů a už dávno není zcela anonymní (a nepopírám, že si za to nemůžu sama), přesto je to něco jako otisk duše. Něco, co potřebujete stejně jako vzduch. Pro někoho jako jsem já, reálně introvertního a virtuálně extrovertního je to jako stvořené. Vědomí, že vždycky máte možnost vyjádřit se, postěžovat si, povědět něco, co vám udělá radost, nebo prostřednictvím článku někomu dokázat, že ho máte rádi a jste s ním rádi.
To by podle mě mělo být pravé poselství blogu. Protože k čemu by mi bylo, že bych se tu vyjadřovala, kdyby neexistoval nikdo, kdo by mi to okomentoval? S tímhle blogem jsem už získala pár lidí, které mám opravdu ráda. A tímto vám chci taky poděkovat, že se tu se mnou (a někteří dokonce celé roky) otravujete a píšete.

St. Patrick's Day

18. března 2009 v 15:45 | Lucy |  Píšu, píšeš, píšeme
Den Svatého Patrika je typickým irským svátkem, při kterém na sobě každý Ir musí mít něco zeleného. Slaví se 17. března a oslavuje se irský patron a misionář Patrik, který žil v Irsku někdy v 5. století našeho letopočtu. Vstoupil do lidského podvědomí pomocí legendy o Patrikovi a hadech. Legenda hlásá, že Patrik vyhnal z Irska všechny hady (což taky může znamenat druidy - kacíře.) Patrikovým poznávacím znamením je zelený trojlístek, který funguje jako metafora Nejsvětější Trojice.
Irsko St. Patrick's day silně prožívá. 17. března se zavřou všechny obchody a firmy a Irové se oděni do zelené sejdou v oblíbené hospůdce, kde popíjí Whisky.

Chci...

17. března 2009 v 18:11 | Lucy |  My Day
Tahle roční doba mě už opravdu deprimuje. Chybí mi kouzlo letního rána, vůně jara nebo třeba tajemno listopadových mlh. Rozčiluje mě tahle doba celkově. Jak moc bych často chtěla vrátit se tak o rok zpátky - a možná by mi ani nevadilo, že je zima. A mám takové neblahé tušení, že to bude rok od roka horší. Že bude víc důvodů propadat melancholii a nostalgicky vzpomínat na ta prosluněná teenage léta. Já vím, že teď mluvím, jako bych už nebyla teenager, ale řekla bych, že nejkrásnější léta z "puberty" jsem už vyplýtvala. Jak krásně naivní, emocionální a bezstarostné bylo období od 11 do 14 let.
Nechápu, co mě to popadlo, se tady vypisovat z takovýhle myšlenek, ale řekla bych, že mám zas ten svůj záchvat a musí to ven.
Vůbec nejsem spokojená se svým aktuálním životem. Říkáte si, na co si asi stěžuje, když právě přijela z Anglie? Ona s tím Anglie nemá nic společného - na tu si absolutně nestěžuju, protože tam bylo krásně. Jenže teď jsem se vrátila domů do stejné situace, v jaké jsem byla před Anglií. Můj odjezd nic nevyřešil a je dost možné, že některé věci i zhoršil. Ocitla jsem se v několika bezvýchodných situacích, ve kterých udělám chybu tak jako tak - jen se musím rozhodnout, kde ji udělám. Ta krajina venku mi na náladě taky nepřidá - všimli jste si někdy, jak moc počasí působí na lidskou psychiku? Chci léto, chci zpátky svoje nadšení pro věc a naivitu. Chci být zase ta třináctiletá mrcha. Chci nosit své třičtvrťáky sluníčkové barvy a jít se za příjemného letního rána projít do města. Chci zase za soumraku sedět venku, vzdáleně zaslechnout znělku Televizních novin a proběhnout se se psem...Chci cokoliv, jen ne tohle.

Hastings 2009

16. března 2009 v 21:22 | Lucy |  My Day
Slibovaný report a nepatrná troška ze všech fotek, co jsem nafotila. Užijte si to. Ten, kdo se prokouše celým textem má můj obdiv. XD

I'm going to England... :)

7. března 2009 v 23:41 | Lucy |  My Day
A je to tady. Tak dlouho jsem na to čekala (těšila se...XD) a je to tu. Jak se říká malým dětem (na které já jsem teď expert, teda lépe řečeno na jejich zastrašování a vydírání XD), "ještě jednou se vyspinkáš...". Takže tak. Ještě jednou se vyspinkám, budu muset vydržať do půl druhé odpoledne, načež se budu moci odebrat k naší krásné Penny (a absolutně mě nezajímá, že Penny je všude stejná, takhle je krásná, protože je tanvaldská, abyste věděli.. XD Tanvald má totiž všechno krásné, hlavně vánoční stromeček XD), kde na mě bude čekat autobus a i přes mojí silnou averzi k autobusům se na něj taky těším. Buhahah! XD
Nepochybuju, že jste si všimli nové povídky, ačkoli u většiny pochybuju, že jí četli. XD Každopádně je skvělá, protože je naše. Já výraz skvělá nikdy neměla ráda. Nákaza! Oo XD
A taky jsem zklamaná, ale nechce se mi moc jmenovat, protože to, co si myslím, by vážně někoho mohlo silně urazit... Samozřejmě, že se jedná o HO. Protože když jsem si přečetla výklad a zaregistrovala ty odporné hrubky typu "že se kouzelníci konečně mohli věnovat své profesy" a neustálého opakování zkomoleniny "Dyť", zděsila jsem se. A to ani nemluvím o naprosto zbytečných otázkách a celkově hodně špatném výkladu. Achich. A taky mě štve, že za Goldyho vždycky byly tři zadání na výběr, ale tady si o tom můžu nechat jenom zdát... Vraťte se...Prosím.
Kufr už mám zbalený a jsem prostě nejlepší, protože se mi to tam vešlo. Včera jsem se pořezala o plechovku, protože mám od malička silné nutkání k destrukci, takže jsem tu stříhala plechovku... A nějak se mi sviňa zaryla do prstu. A vzpomínka na ní se ozvala, když jsem dneska solila polívku. Au.
Odpoledne tu byly holky, dostala jsem pusu..XD Nějak ztrácím inspiraci, o čem bych ještě psala a vůbec to v poslední době s tím mým psaním jde z kopce...
A víte co? Tenhle článek smolím od druhé hodiny odpolední, kdy mě v mé tvůrčí činnosti přerušily právě holky. Teddymu díky za to, že už se blog po delším časovém intervalu neodhlašuje.
Pevně věřím, že už ten článek dojde ke zdárnému konci, tak bych vám ráda popřála, ať se máte hezky, ale ať se vám po mě stýská a je mi jasné, že mi přejete šťastnou cestu a ať si to tam užiju XD
Btw : Mám první jedničku! Buhaha XD Studium mudlů.

Lucius a Sirius (s Nikollenkou)

6. března 2009 v 21:10 | Lucy |  Literární tvorba
A je tu to, co jsme slibovaly. Ze začátku to vypadá silně nudně (a možná to silně nudné bude, jenže my si to nemyslíme, my si věříme, víte? XD), ale tak v půlce najedeme na náš obvyklý styl. Asi jsme nepřekonaly první povídku, ale bavilo nás to a to je hlavní. :)

Strašidýlko, strašidýlko Emílek - patří do všech postýlek XD

4. března 2009 v 23:34 | Lucy |  My Day

... aneb to není žádná úchylná nabídka, ale nostalgické vzpomínání na evergreeny mého dětství. XD A Emílek jednoznačně vede. Abyste si tak udělali představu, tak když nepíšu, lítám po bytě (záda už mě bolí jenom trošku) a zpívám (no ehm i když XD) - zpívám. XD
S Nikollenkou máme rozepsanou další povídku. Jsem fakt zvědavá, jestli to vůbec dopíšeme, ale my to zvládneme, že jo Banánku. XD Podle mě to nebude takový "bestseller", jako Sevík a Argie, ale tak co... XD Plánujeme totiž mini mini ságu úchylných HP povídek (a já bych tam doplnila ještě gey, ale Niky chce dělat i s babama... XD). Tak se těšte.... XD A abych našemu projektu udělala reklamu, kde chce vidět naše první dílko a ještě ho neviděl, nechť nahlédne sem. XD A víte co, můžete třeba hádat, o kom to bude tentokrát, to jsem zvědavá, jestli na to příjdete.. XD
Na HO konečně otevřeli zápis, i když bych řekla, že za to, co nás to stálo, to vůbec nestálo. Prostě... Já to stále těžce nesu, víte. A o to to nesu hůř, když jsem zjistila, že kvůli odchodu již zmiňovaných profesorů letos nejsou dějiny kouzelnického dálného východu a dějiny kouzelnického Skotska. A taky že mám skoro na všechny předměty baby a vůbec nebylo na výběr z učitelů. A jak jsem se kdysi těšila na třeťák, kdežto teď toužebně vzpomínám na prvák a druhák.
Nesmím opomenout dodat, jak se těším do Anglie a jaká to bude s Klárkou pod dekou romantika, když už jsme si vyznaly lásku... XDD
Jeden nejmenovaný (i když vlastně jmenovaný, ale ne přímo), mě dneska dostal... XD
"....takže byste měl mít každý, nebo aspoň do dvojice nějakou flísovou deku."
"Já mám deku s medvídkama! " XD
nebo
"A my pojedeme tunelem nebo trajektem? Já totiž nevím, co bych na tom trajketu dělal, já bych byl zase ve stresu. Vždyť vim, jaká to byla hrůza na šlapadlech na Mácháči!" XDD
Rofl... Jestli bude takhle blbě pindat (a on pindá blbě, i když si myslí, že pindá neutrálně XD), tak ho budemem muset nacpat do zavazadlového prostoru... XD
Jo a taky se pomalu začínám stávat závislá na facebooku. XD Nechápu to. XD Takže na vás apeluju, klidně si mě přidejte... ^^
Btw : A Alžběta žárlí a neoprávněně, protože já na Lenku taky nežárlim... XD XP
Btw2 : Jo a Roman!, Roman si dovolí říct mi, že jsem blbá na angličtinu, když se mě tenhle Roman o angličtině neustále ptá na slovíčka a to i na ty nejzákladnější. Pche! XD

Vrať-mi-tu-pppružinku! XD

3. března 2009 v 14:46 | Lucy |  My Day

Venku je dneska opravdu pěkně - nesněží, nemrzne, prostě je tak akorát. Právě jsem se vrátila ze školy (resp. z kina). Měli jsme tam výstavu na téma političtí vězni (tak se to sice nejmenovalo, ale to je jedno). Měla bych chlapa, kdyby nebyl mrtvý... XD
Dvakrát nás dějepisářka zahrnovala svými vysoce vtipnými poznámkami. Musela se tomu nakonec zasmát sama, mě se chtělo hrozně smát z toho jak je vtipná, tak jsem radši koukala do země (převážně). Pak nám ještě učinila naivní nabídku, jestli s ní někdo nepůjde do knihovny. XD To si dokážete představit, jak jsme se všichni mohli přetrhnout (nebo mohly, když jsme tam byly jen holky a Roman? XD).
Klára, dnes pasovaná na Adélu s dalším učitelčiným záchvatem smíchu, je hrozná, vůbec s ní nic nedělá, když jí píchám lízátkem a ještě mi krade ppppružinku! XD Abych si na tebe přiště nevzala hhhřebík! XD Ale mám prostě úžasnou zprávu - Anglie se zdá být ideální, protože nebudu sedět s jedním stupidním, na drátu si věčně sedícím( já vím, že to říká ta pravá XD) emáčkem, majícím podřezávající tendence. XD Jsem zlá, ale je to tak. XD Ale, abych dokončila větu, budu sedět s Klárkou, woohoo, ač je na mě teď určitě Áďa nasraná, že jsem jí ukradla spolusedící. XD A do toho mi konečně přišla VZP kartička, kterou jsem sice ztratila v prosinci, ale vzpomněla si na ní až teď. XD
Už jsem vám říkala, jak Alžběta umí perfektně parodovat jisté ehm existence od nás ze třídy? XD Už druhou matiku a mě to ještě nepřestalo bavit... XD A pak jsem jí prý taky nasrala, ale to je její problém... XD
A víte co? XD Já už mám zbalený kufr. XD Cvičně, čestné pionýrské, že to ještě přebalím několikrát!XD A vite co ještě? Mě se to tam prostě nevejde! Oo Mám strach, že se mi rozjede zip a taky jsem dost zvědavá, jak to udělám cestou zpátky, až povezu ten obrovský štos pohledů, co jsem kdovíkde slíbila a oblečení, co si plánuju nakoupit. ^^ Poslední den v Londýně totiž půjdeme nakupovat, na tohle se strašně těším... Těším se. slyšíš Jointtku!XD
A Alinka mi pujčí mp4, což je super, protože moje stará mp3 jaksi odmítá spolupracovat a telefon by se mi vybil dávno předtím, než bychom se dostali k nějaké zástrčce, z čehož by vyplývalo, že bych nemohla zavolat babče a to by zas ona nepřežila. XD
Na Ho je stále krizová situace (i když možná jenom pro mě). Asi jste správně pochopili (pokud jste ho četli), čeho se ten článek týkal. Já to prostě nepřežiju.

Absolutní pokles

1. března 2009 v 23:42 | Lucy
Normálně se mi chce fňukat... To je taková odporná, líná lemra... A to jsem ho měla ráda. Teď už vím, že flegmatismus vůbec nemusí být nic sympatického ani milého. A taky už vím, že flegmatismus někdy nemusí být ani tak flegmatismem, jako normální leností.
Odchod pana S. bych ještě přežila, kdyby odešel, protože ten se už tolik naodcházel, že už si na to pomalu člověk zvyká. Odchod pana E. by mi vůbec nevadil, protože se nikdy extra netěšil mých sympatií. Ale odchod pana G... To je prostě něco katastrofálního. Všechno, co za něco stálo (S. a G.) odešli jen proto, že je pan D. (zmiňován na začátku) neskutečný lenoch... Já už ani nejsem naštvaná, já jsem znechucená a rezignovaná a mám pocit... že už to opravdu nebude mít smysl, dělat nějakou činnost toho se týkající. Zůstat v kontaktu s dvěma osůbkami a dost. Pokud se nevrátí pan G., kašlu na to.
A kdo absolutně nechápe, o co se jedná (a že vás asi nebude málo), nechť se koukne na nástěnku mé oblíbené stránky (však vy víte).

Doomsday of Snowmen XD

1. března 2009 v 20:53 | Lucy |  My Day

Chyběla jsem vám, co? XD Počítám, že ano a za to, že jste tak pěkně komentovali, místo toho, abych se učila tak stupidní předmět, jako je zbožíznalství, vám tu smolím další várku bezduchých keců. To jste rádi, co? XD
Mám trému, víte? XD Klááárka Plantážnice chtěla, abych o ní cosi napsala. XD Mám o ní totiž potěšující zprávu pro Jointtka tak nadšeného z mých prohlášení, aby měla změnu. XD Klárka se totiž netěší do Anglie, narozdíl ode mě, Jointtku. XD Lepší? XD
Dny tyranie, nudy a toužení (XD) pominuly a já se zítra konečně uvidím s mými drahými kamarádkami (i když Alenku a Alinku už jsem viděla), tak mi ještě zbývá ta třetí. XD Buhaha, se na ně těším XD
Dneska odpoledne jsem byla navštívit Alžbětu v sexy tepláčkách. XDD Nejdřív jsme zdrbly, koho se dalo, dostalo se mi až bulvárních informací z lyžáku (konečně to, co jsem jako náruživá drbna chtěla slyšet XD) a pak jsem jí učila tančit. XD Vůbec jsme nebyly jako Marilyn, vůbec. XD Alžběta skákala jako koza a pořád se mi tam otáčela někam úplně jinak, ale když to budeme víc cvičit... XD "Tak co chceš ukázat, řekni číslo od jedný do patnácti XDD"
Doma se jsem se dozvěděla velice nemilou informaci, ale s tou se tady opravdu svěřovat nebudu... Jo a víte, co jsem dělala v sobotu odpoledne? Tři hodiny jsem tesala a sochala a modelovala, jen proto, aby se mi to po dvou hodinách zničilo, ale nevadí. XD Zaznamenala jsem totiž, že je venku docela optimální sníh na dělání sněhuláků. A já tu činnost miluju, ale letos jsem se překonala. vyrobila jsem postavu, která mohla mít tak metr osmdesát, měla i plastický obličej, vlasy a hlavu jsem udělala i barevně, protože bábi vyhrabala staré šminky. XD Tak jsem jí prstem barvila vlasy, to byla taky aféra. XD Bábi posléze vytáhla ještě mrkev, uhlí a kýbl, tak jsem udělala ještě jednoho, tentokrát ale typického. Mám to vyfocené. ^^ Dneska ráno jsem se probudila s namoženýma rukama, bolavými zápěstími, namoženými zády a hlavně - to teda opravdu nechápu - s namoženou sedínkou.. XD
Už jsem toho nakecala dost, jen bych možná mohla připomenout, že se těším do Anglie. XD XP Ale fakt moc.. :)
Btw : Přes noc chcalo a sněhuláčkové jsou jaksi ve fázi rozkladu :( A takovou práci mi to dalo.. XD